sobota 9. září 2017

Výlet do Ljubljany

Už dlouho jsme plánovali náš výlet do Ljubljany a dnes jsme se konečně vydali! Ráno vlakem tam a večer zpět.

Po dlouhém pobytu na osamělé farmě jsme byli zvědaví, co s námi velkoměsto udělá. Utěšoval nás fakt, že Ljubljana není zas až tak velké město jako třeba Praha, má "jenom" 280 tisíc obyvatel, tzn. o něco méně než Ostrava.

Sranda začala už na nádraží v Sevnici, odkud jsme odjížděli. Přednosta stanice, nebo jak se jim říká, se nás ptal slovinsky něco jako: "Kam vy dva jedete?", což bylo dostatečně podobné češtině. Řekli jsme, že do Ljubljany a on nám začal něco vysvětlovat slovinsky, na co už jazyková podoba nestačila. Tvářili jsme se dost nechápavě a nereagovali na jeho slovinské pokyny, tak nám řekl důrazně: "Go! Train! Come!", čímž myslel "Jděte na druhou kolej, vlak již brzy přijede." 😂 

OK, a teď k Ljubljani :-) Město to je moc pěkné, líbilo se nám na první dojem. Domy nižší než v Praze, všude spousta zeleně a cyklostezek zasazených do silniční sítě. Na kolech jsme v centru viděli i rodiny s dětmi, což v Praze není moc častý jev. Taky tam mají něco jako v Londýně, že si můžete půjčit kolo na jednom místě a jinde ho vrátit. Do 1 hodiny je použití zdarma.

Taky jsme potkali několik elektromobilů a elektronabíječek, což se líbilo hlavně Vojtovi :-) Dodatečně jsme se dozvěděli, že Ljubljana byla zvolena European Green Capital 2016, což zjevně oprávněně :-)

Návštěvu města a jeho atmosféru jsme si natolik užívali, že jsme cestou ani nedělali žádné fotky.

Ze všech lákadel a muzeí jsme se rozhodli navštívit pouze dům architekta Joži Plečnika, kde se nám moc líbilo a tam to za těch pár fotek stálo!







Plečnik vyrostl v Ljubljani, ale když se mu ve škole nedařilo, tak z ní v 16 letech odešel (nebo ho vyhodili?) a nějakou dobu se učil u svého otce truhlářem. Když byl rozpoznán jeho opravdový talent, tak odešel studovat do Grazu a později do Vídně, kde zanechal několik architektonických děl. Pak odešel do Prahy, kde hojně tvořil v rámci Pražského hradu pro TGM - podle toho ho my Češi známe asi nejvíc.

Ve dvacátých letech se vrátil do Ljubljany, kde si navrhnul tento krásný kulatý dům ("tower") v zahradě a samozřejmě potom dělal architekturu hlavně pro Ljubljanu a Slovinsko.

No a jak jsme zvyklí z farmy, tak jsme i skoukli, co jim na té zahradě roste :-)


Malý lilek!! 



Plečnikův dům dnes vlastní a muzeum provozuje město Ljubljana. Snaží se vše dát do co nejvíce původního stavu, v jakém dům byl před Plečnikovou smrtí (1957). Přilehlé prostory muzea jsou moc pěkně zařízeny, vkusný design.



Plečnikovo moudro:


I have never demolished what our fathers have done well.
Nikdy jsem nezničil to, co naši otcové udělali dobře.

Po návštěvě muzea jsme vyšli na kopec k hradu, odkud je rozhled široko daleko. Tam jsme zjistili, že to město není zas až tak malé a úžasné, jak se nám v centru, kde je hlavně pěší zóna, zdálo 😂

Z čehož vyplívá, že tráva na druhé straně není zas až tak zelená a do Prahy se už samozřejmě začínáme poctivě těšit :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujemeee, že sis dal/a tu práci a napsal/a nám :-)