pondělí 25. září 2017

Co jsme se ve Slovinsku naučili


Čas našeho odjezdu ze Slovinska se nezadržitelně blíží a proto bychom pro vás i pro nás chtěli shrnout, co všechno jsme se na slovinské farmě naučili a zažili :-)

Vojta se naučil chytat ovce (uvnitř v sheep housu). Trik je prý v tom, chytit ovci za zadní nohu a pak si jí můžete táhnout, kam chcete 😂

Minule jsme krátce psali o tom, jak jsme vyráběli novou boudu pro Atose. No, nakonec tam chodí i Odi 😂
A protože Atos a Odi jsou slovinští psi, tak jsme se samozřejmě museli naučit jejich povely ve slovinštině (píšu tak, jak to zní): Prídi! Von! Počákaj! Prostor! Gremo! Nesmješ!


O prasátkách jsme už taky psali... Hlavně Vojta s nimi měl v podstatě každodenní kontakt a tak zjistil, jak je nejlíp je krmit a starat se o ně. Taky pro ně skoro každý den vaříme brambory s něčím, třeba s hráškem, obilím, hruškama, broskvema, šlupkama od fazolí... Mají prvotřídní bio stravu :-)
Takhle je Vojta zachytil z hodně nízkého úhlu, když si s nima hrál :-)



Farmář Borut nás taky naučil, jak péct chleba. Myslím, že nás to naučil docela rád, protože nový chleba se musí péct skoro každý den, takže tím tato povinnost částečně přešla na nás.
Nejdřív se udělá "pre-dough" např. ze žita a droždí, to se nechá min. 4 hodiny (nebo přes noc) odstát, pak se k tomu přidá další mouka a dá se péct. Tady je vidět, že pečeme s láskou :-)


Dozrálo víno, takže jsme vyráběli víno!



Sklízeli jsme...






Renovovali jsme... Hodně! Až do posledního dne... Ale výsledek bude stát za to :-)




Kromě chleba mě Borut taky naučil svůj koláč z celozrnné mouky a sezónního ovoce. Mňam :-)



Další, co jsme tu dělali nebo se naučili (něco z toho už asi bylo zmíněno v předchozích postech):
  • zaplétat česneky do copů
  • výroba kysaného zelí
  • jak zaizolovat summer kitchen
  • plení, plení, plení (weeding neboli vídování)
  • dveře do prasečího chléva
  • oprava oken v summer kitchen
  • dřevěný okap
  • venkovní sprcha z dubového sudu
  • víno z černého bezu
  • víno z hroznů
  • čištění ovčího domečku (hard core posledních dní!)
  • mletí obilí a kukuřice pro prasata
  • krmení slepic a prasat
  • skládání balíků sena do stodoly
  • sklizeň žita a jeho následné čištění
  • snášení dřeva v lese na cestu (házení z kopce)
  • sklízení ovoce a zeleniny
  • úklid kůlny
  • oprava plotu (kůly a dráty)
  • oprava elektrického ohradníku
    • při tom to Vojta schytal asi 5x a já jednou, hned první den
  • výroba meruňkového octa
  • sušení bylinek
  • čištění cibule
  • sbírání/zabíjení mandelinek bramborových (colorado bugs)
  • vaření (spousta dobrých receptů)
  • starání se o kotel, akumulační nádrž a solární kolektory
  • sbírání spadlých hrušek (každý den dva kýble, nekonečné...)
  • natírání dveří, oken, truhly...
  • oprava lavičky
  • vylepšení zavírání branky
  • a spousta dalších věcí............. :-)



Měli jsme se tu moc dobře...!

Když se ohlédneme na posledních 6 měsíců, tak jsme rozhodně rádi, že jsme jeli wwoofovat!!!

Wwoofing určitě každému doporučujeme, je to skvělá zkušenost, která vám ukáže, že vypěstovat jídlo není jen tak :-) A že když chcete něco zlepšit, tak to stojí nějaké úsilí - ne jenom ťukání do klávesnice 😜



UložitUložit

sobota 9. září 2017

Výlet do Ljubljany

Už dlouho jsme plánovali náš výlet do Ljubljany a dnes jsme se konečně vydali! Ráno vlakem tam a večer zpět.

Po dlouhém pobytu na osamělé farmě jsme byli zvědaví, co s námi velkoměsto udělá. Utěšoval nás fakt, že Ljubljana není zas až tak velké město jako třeba Praha, má "jenom" 280 tisíc obyvatel, tzn. o něco méně než Ostrava.

Sranda začala už na nádraží v Sevnici, odkud jsme odjížděli. Přednosta stanice, nebo jak se jim říká, se nás ptal slovinsky něco jako: "Kam vy dva jedete?", což bylo dostatečně podobné češtině. Řekli jsme, že do Ljubljany a on nám začal něco vysvětlovat slovinsky, na co už jazyková podoba nestačila. Tvářili jsme se dost nechápavě a nereagovali na jeho slovinské pokyny, tak nám řekl důrazně: "Go! Train! Come!", čímž myslel "Jděte na druhou kolej, vlak již brzy přijede." 😂 

OK, a teď k Ljubljani :-) Město to je moc pěkné, líbilo se nám na první dojem. Domy nižší než v Praze, všude spousta zeleně a cyklostezek zasazených do silniční sítě. Na kolech jsme v centru viděli i rodiny s dětmi, což v Praze není moc častý jev. Taky tam mají něco jako v Londýně, že si můžete půjčit kolo na jednom místě a jinde ho vrátit. Do 1 hodiny je použití zdarma.

Taky jsme potkali několik elektromobilů a elektronabíječek, což se líbilo hlavně Vojtovi :-) Dodatečně jsme se dozvěděli, že Ljubljana byla zvolena European Green Capital 2016, což zjevně oprávněně :-)

Návštěvu města a jeho atmosféru jsme si natolik užívali, že jsme cestou ani nedělali žádné fotky.

Ze všech lákadel a muzeí jsme se rozhodli navštívit pouze dům architekta Joži Plečnika, kde se nám moc líbilo a tam to za těch pár fotek stálo!







Plečnik vyrostl v Ljubljani, ale když se mu ve škole nedařilo, tak z ní v 16 letech odešel (nebo ho vyhodili?) a nějakou dobu se učil u svého otce truhlářem. Když byl rozpoznán jeho opravdový talent, tak odešel studovat do Grazu a později do Vídně, kde zanechal několik architektonických děl. Pak odešel do Prahy, kde hojně tvořil v rámci Pražského hradu pro TGM - podle toho ho my Češi známe asi nejvíc.

Ve dvacátých letech se vrátil do Ljubljany, kde si navrhnul tento krásný kulatý dům ("tower") v zahradě a samozřejmě potom dělal architekturu hlavně pro Ljubljanu a Slovinsko.

No a jak jsme zvyklí z farmy, tak jsme i skoukli, co jim na té zahradě roste :-)


Malý lilek!! 



Plečnikův dům dnes vlastní a muzeum provozuje město Ljubljana. Snaží se vše dát do co nejvíce původního stavu, v jakém dům byl před Plečnikovou smrtí (1957). Přilehlé prostory muzea jsou moc pěkně zařízeny, vkusný design.



Plečnikovo moudro:


I have never demolished what our fathers have done well.
Nikdy jsem nezničil to, co naši otcové udělali dobře.

Po návštěvě muzea jsme vyšli na kopec k hradu, odkud je rozhled široko daleko. Tam jsme zjistili, že to město není zas až tak malé a úžasné, jak se nám v centru, kde je hlavně pěší zóna, zdálo 😂

Z čehož vyplívá, že tráva na druhé straně není zas až tak zelená a do Prahy se už samozřejmě začínáme poctivě těšit :-)

úterý 29. srpna 2017

To to letí!


Za poslední měsíc se toho událo tolik, že vůbec nevím, co vybrat, o čem vám napsat a jaké fotky sdílet, až mě to skoro paralizuje, abych nepsala vůbec nic... 😂

Čas tu utíká jako voda. Celý červenec jsme pracovali, pár dní volna jsme využili pro výlety po okolí.





Na začátku srpna jsme odjeli na 11 dní do Chorvatska na ostrov Brač - protože "dovolená od dovolené" je taky potřeba :-) Tam jsme si opravdu úžasně odpočali a dokonce jsme se tam na dva dny potkali se čtyřma kamarádama z Prahy! :-) Možná jste zachytili fotku na fb...



Když jsme se vrátili zpátky na farmu, tak nás Borut a Lucija moc vřele přivítali, což nás potěšilo a společně s odpočinkem nás to motivovalo k další práci :-)

Jak jsme už psali minule, byli tu s námi wwoofeři Češi, tři kluci z Českého Těšína, tak byla sranda. Hráli jsme hodně karetní hru BANG!, kterou přivezli, a na oplátku jsme je zase naučili hrát hru Machu Picchu, kterou nás naučil Alejandro ze Španělska, takže se dál šíří po světě :-) Pak nás ještě naučili hru Life, jestli někdo znáte, vypadá to takhle:


Vyděláváte peníze a utrácíte je za auta, domy, manželku, děti - prostě život 😂 Taky ale můžete vyhrát v loterii, vystudovat PhD nebo plavat s delfínama 😂

Samozřejmě kromě hraní her jsme s klukama zvládli taky hodně práce, např. Štěpán a Jirka dělali boudu se zahrádkou pro nového psa Atose:


Jednou jsem je tak pozorovala při práci a neměla jsem zrovna co dělat, no a tak vzniklo tohle 😂


Další projekt, na kterém pracovali Vojta s Michalem, byla oprava starého velkého sudu, aby z něj mohla být letní venkovní sprcha. Makali na tom několik dní, tady je hotový sprchový kout :-)


Pak bylo potřeba vyrobit nový okap na summer kitchen, je celý ze dřeva. Vojta a Michal si s tím pak ještě vyhráli a vyrobili takový kaskádový sestup, aby voda mohla dobře stékat dolů.





Já jsem zase renovovala starou truhlu, abysme jí mohli dát k nám do wwooferského bytu.



Celkově jsem v poslední době hodně renovovala a natírala dřevo a zjišťuju, že mě to baví, takže s tím možná něco podniknu i do budoucna, uvidíme.

Na přírodě je poznat, že léto končí a pomalu ale jistě se blíží podzim. Hodně teď sklízíme různé ovoce a zeleninu.





Co pro vás mám asi jako poslední zprávu je, že jsem podlehla vlivu ostatních wwooferů a začala jsem používat Instagram. Dávám tam jednou za pár dní fotky, co tu tak průběžně děláme, pokud byste chtěli sledovat víc online :-)

Zbývá nám poslední měsíc a pak zpátky hurá na sever do Prahy a okolí! Těšíme se na vás!! :-) 💕