Migrace na jih

Takhle nějak to vypadá, když chcete přejet v Rakousku ze severu na jih a nechcete platit za dálniční známku a tunely... Sklon 15% nahoru nás během naší migraci na jih potkal myslím třikrát + samozřejmě vždy také cesta zase opět dolů... 😀 Na tu dálnici se pak alespoň můžete dívat krásně zespoda :-) Tenhle most byl úplně nekonečný, jeli jsme pod ním děsně dlouho...

Pokud máte rádi mapy (jako já), tak se můžete podívat, jakou trasu jsme jeli. Na mapy.cz vám to dokonce ukáže i výškový profil trasy, zde je 😀

Nakonec jsme šťastně dojeli k jezeru Weissensee a zakempili. Zůstali jsme dvě noci, udělali menší výlet na kole i pěšky, párkrát jsme se vykoupali, využili kempových pětihvězdičkových koupelen :-) Ale pak začalo hodně pršet, takže jsme nějaký čas strávili i ve stanu nejdřív hraním karet, pak Vojta hrál svou oblíbenou počítačovou hru 😀 Já jsem si v umývárně nabíjela kindle, abych měla co číst... Zašli jsme do místního infocentra na free wifi a když jsme viděli předpověď počasí jednak pro Weissensee, ale i pro slovinský Triglav, kam jsme měli namířeno, tak jsme se rozhodli změnit plán!

Asi 50m za autem je travnatá pláž a jezero :-)

Vojta rád mění plány na poslední chvíli, jeho povaze flegmatika to plně vyhovuje :-) Mojí ultra plánovací povaze to vyhovuje podstatně míň, ale tentokrát myslím, že to byl snad i můj návrh, protože jsem už deště a mokra měla dost. Takže jsme sbalili mokrý saky paky a namísto do slovinských hor jsme vyrazili na hranice... rakousko italské, kde snad skoro sněžilo či co 😀 Výstup nahoru a sešup dolů byl teda pořádný a taky krásný.

Jezero na rak-it hranicích

Italské alpy - jedeme dolůůů

No a kde je největší pravděpodobnost na hezký počasí???

Jasně, u moře :-)

Tohle je ještě v Itálii poblíž Trieste, ale namířeno jsme měli ke slovinskému pobřeží. Naše cesta na mapě vypadala takhle. Výškový profil trasy takto 😀 Těch 1509mnm je hranice se zmíněným jezerem.

Úplnou náhodou jsme narychlo našli super kemp, jmenuje se Kaki plac (podle stromů kaki, které tam rostou kolem) a je to tam boží :-) Ubytování pouze ve stanech (buď vlastní nebo jejich, dokonce s matrací), kapacita max cca 40 lidí, takže to je spíš taková komunita... K dispozici je kuchyň, každý den trochu nějaké zeleniny nebo ovoce od místních farmářů (my jsme ochutnali čerstvé fíky, mňam!), ohniště, velký stůl pod střechou, dřezy na mytí nádobí, wc a sprchy (unisex, takže to si člověk musí trochu vychytat :-)), houpačka, skluzavka... Majitel i personál velice přátelští a ochotní. To vše v lesíku, kde je příjemný stín - kempingový ráj na zemi...

Kuchyň a ohniště, pohled zespoda

Vlevo "náš" stan, ještě jednou díky, T. a S. Zavřelovi! :-)

Dřevěný "laptop" tam měli taky :-D

Nejhezčí pláž v okolí, kam nás poslal Jurij z kempu

Kempová kuchyň

Nejdřív jsem vám to chtěla zamlčet, ale vlastně nás ten déšť dohnal i v kempu Kaki plac... Druhý večer se spustil liják, který trval snad hodinu a půl. Z cest a cestiček se staly potoky a vodopády... Nás to zastihlo akorát během večeře u stolu pod střechou, takže jsme tam strávili zbytek času - společně s asi šesti slovinskými dětmi, přičemž holčičky si vylepovaly takovou knížku - samolepkovou zoo :-) Po dešti to bylo ještě trochu dobrodrůžo, ale druhý den vše fungovalo ok, tak jsme opět všechno suché/vlhké napakovali do našeho Bleska...

A na rozloučenou těsně před odjezdem na novou farmu jsme ještě dali jedno koupání a pak tradá!

O naší nové slovinské farmě napíšeme příště, aspoň se máte zas na co těšit :-)